V období prvorepublikové architektury se ve městech objevilo několik zajímavých architektů a stavitelů, kteří projevili nemalé nadání. Asi nejvýraznější osobností je Jaro Čermák, jehož tvorba se vymezuje obdobím počínajícím návratem z pražských studií v roce 1923 a končící jeho násilným, dosud nevyjasněným úmrtím v roce 1945. Jeho realizace vyčnívají z místní produkce a odráží se v nich proměny architektonických stylů.

Vila Jaroslava Čermáka

Projekt jednopatrové reprezentativní vily ve stylu art deco vypracoval architekt a stavitel Jaroslav Čermák ve druhé polovině roku 1925. Povolení ke stavbě získal 2. prosince 1925 a na jaře 1927 ji začal obývat i se svou rodinou. Jedinečná budova se složitým půdorysem a valbovou střechou se okamžitě stala výraznou dominantou nároží Bezručovy a Palackého ulice. Hlavní průčelí je orientováno na západ a mohutný vstupní portikus se čtyřmi pilíři podepírá balkon. Severní fasádu člení horizontálně dvě římsy. Prostor mezi nimi vyplňuje výrazný basreliéf s motivy vyjadřujícími profesi majitele domu. Okna v přízemí oddělují tři pilastry. Z Bezručovy ulice je vidět východní stěnu s přístavkem ve tvaru lichoběžníku, jehož střecha nese krytou verandu a otevřenou terasu s výhledem na Beskydy. Do jižní fasády architekt zakomponoval rizalit se schodištěm prosvětleným od přízemí až na půdu několika dvojicemi oken nestejného tvaru. Napravo od něj vystupuje z budovy oválný pavilon s cibulovou střechou. Severní část vily sloužila potřebám firmy. Rýsovna s účtárnou měly samostatný, dnes již zazděný vchod z Palackého ulice. Obchodní jednání či soukromé schůzky probíhaly v pánském pokoji, přístupném jak z rýsovny, tak z obytných prostor. V přízemí se ještě nacházela vstupní hala, jídelna a kuchyně. V prvním patře byla umístěna ložnice, dětský pokoj a hostinský pokoj. Hospodyně obývala místnost v suterénu. Na jihozápadní části nádvoří vystavěl Čermák v roce 1932 samostatnou budovu se dvěma garážemi a místností pro archiv. V prvním patře bydlel řidič. Zahradu oživil na konci třicátých let malý bazén (tyto stavby dnes již neexistují). MNV umístil do přízemí vily v roce 1950 mateřskou školku a o dva roky později školní družinu. Definitivní převod budovy na československý stát se uskutečnil 8. srpna 1960 a majitelé ji museli opustit. V dalších letech postihly vilu nešetrné stavební úpravy a devastace pozemku. Po restituci majetku v roce 1990 ve vile sídlila advokátní kancelář. Současný majitel se rozhodl navrátit objekt do původního stavu a jeho citlivá rekonstrukce, vedená architektem Janem Benešem, byla v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje oceněna čestným uznáním.

Jaroslav Čermák

Jaroslav Čermák se narodil 6. července 1895 v Praze. Po absolvování odborné stavitelské školy při státní průmyslovce nastoupil vojenskou službu a během první světové války byl odvelen na italskou frontu. V letech 1918/1919 studoval architekturu na Akademii výtvarných umění u prof. Jana Kotěry. Po složení stavitelské zkoušky pracoval na frýdeckém magistrátu a v období 1920 – 1922 zastával funkci přednosty městského stavebního úřadu. Od poloviny roku 1921 bydlel v Místku a oženil se s Olgou Šlapetovou, se kterou měl dcery Sonju a Evu. O devět let později manželství ztroskotalo a Čermák uzavřel v roce 1936 druhý sňatek se svou účetní Adélou Menšíkovou.

Jeho profesní život byl velmi úspěšný a Krajský soud zapsal firmu „Jaro Čermák, architekt a stavitel“ do obchodního rejstříku v prosinci 1924. Čermákova společnost vyprojektovala či postavila velké množství veřejných i soukromých budov, ale také průmyslových objektů, silnic, mostů nebo horských chat. Ze staveb v Místku lze uvést sídlo Okresního úřadu, Hasičský dům, Brigádní velitelství, městské kino, činžovní domy pro státní zaměstnance a vojenské gážisty, sirotčinec, dům sociální péče nebo chudobinec. Dobře známy jsou turistické chaty na Třeštíku, Ropičce či Prašivé.

V květnu 1945 Čermáka zatkly polovojenské rudé milice a kvůli nepodloženému podezření z kolaborace. Pro vznesení obvinění se nenašly žádné důkazy. Milicionáři jej přesto (anebo právě proto) dne 10. června 1945 brutálně zavraždili v lesíku nedaleko Elzerovy cihelny. Zastřelili také několik německých civilistů a pokusili se na ně vraždu svést. Skutečný důvod, pro který musel Jaroslav Čermák zemřít, nebyl nikdy objasněn.

V březnu 2024 udělilo zastupitelstvo Frýdku-Místku Jaroslavu Čermákovi Cenu města za výtvarné umění a architekturu in memoriam.

Zdroje:
HABRNÁL, Miloš. Životopis Jaroslava Čermáka, dosud nepublikovaný rukopis
ZLÁMALOVÁ, Aneta. Architektura a urbanismus Frýdku-Místku, 1900-1943. Olomouc, 2011. diplomová práce (Mgr.). UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta
Svoboda, Tomáš. Historická vila dostala šanci přežít. Byla rozebrána a znovu postavena do krásy. Magazín patriot, 1. 8. 2017. Dostupné online: https://www.patriotmagazin.cz/historicka-vila-dostala-sanci-prezit-byla-rozebrana-a-znovu-postavena-do-krasy